Náš sympaťák

22. ledna 2014 v 18:49 | Odetta |  Co život dal
Ahoj!
Jak psala Kathie na svých stránkách, mnoho pisálků má "lednový výpadek fantazie", a bohužel se mezi ně řadím i já. Dobře, stane se, že mě políbí múza. Ale tento čtvrtek nám ve škole uzavírají známky a poslední dva týdny byly prostě šílený.
Můj názor na věc je, že když se učím celý den ve škole, tak se přece nebudu "šrotit" ještě doma. Tuto myšlenku vždy na konci pololetí opouštím a přehazuji "učení ve vlaku" na "učení doma" a "klídek doma" na "kliných čtyřicet minut ve vlaku". Bohužel tedy nezbývá žádný čas na blog.

Když už tedy za všechno může vlastně škola, chtěla bych se s vámi podělit o pár zážitků.

Když jsem nastoupila do prváku na gympl, spousta známých mě varovala před našim třídním profeosrem. Jeho stručná charakteristka:
35 let, brýle, příliš přírodovědnej, otřesný polokošile s rýsujícím se superpupkem, na maminky na rodičáku působí dobrým dojmem, má rád holky (a o mě si asi myslel, že si na něho pořádně neotevřu hubu).
V naší třídě má občas dvojsmyslný narážky a oči mu utíkají do výstřihu každé vyvynutější spolužačky.
A v poslední době je přímo nesnesitelnej.

Srdíčko
Psali jsme klasickou písemku na jednu až dvě kapitoly (záleží na délce). Před hodinou jsme se se spolužačkami bavily, jaký jsme měly obrázek (na skříňce apod.) ve školce. A kamarádku napadlo, že bychom to nakreslily do kolonky jméno místo našeho podpisu. Nakonec obrázek namalovala jen jedna, a to hned velde svého příjiméní (zrádkyně!!).
Varovaly mě, že mu tam to červené srdíčko nemám kreslit. Ale nedalo mi to. Nesmírně ráda provokuji.

Další hodinu (pondělí) si mě třídní zavolal. Nechci to rozepisovat tak to zkrátím a vytáhnu to stručný: mohl být bez večeře a já jsem rozvracečka manželství /s vtipem myšleno/. Mám u něj plusový body. A "Kdyby aspoň, že?"

Pololetka a studenťák
Pololetka je jeho "nejlepší" výmysl. Praktikuje ji už od prváku a všichni ji mají "hrozně rádi".
Výsledná známka mi vycházela před touto super písemkou mezi dvojkou a trojkou. Po pololetce, která byla totálním průstřelem, mi byl odhodlán náš třídní, který nás vždycky podrží, dát výslednou čtyřku.
Skončil. Tak moc u mě skončil, jak ještě nikdo! Vždycky jsem ho bránila před ostatníma. Jako jedna z mála jsem byla ochotná se s ním bavit.
A on? Čím víc vás má v oblibě, tím víc vám dá zabrat v chemii. Ale myslí to dobře, tak mu nic nebudeme zazlívat...
Btw: na pololetku mi připsal jeden plusový bod za to, že jsem mu místo kondenzace sacharidů namalovala čtyři srdíčka.

Další den (úterý) jsme s ním měli laboratoře. Na jeho "dobrý den" jsem odpověděla: "Do teď byl." A on že "ajé, dneska budeme válčit". Podotkla jsem, že záleží, kdo si přinesl jaký zbraně. On zvedl ruce, v každé drže jeden kastólek do labin. Já jsem pomyslela na šaty s proklatě hlubokým výstřihem, který zatím skrýval svetýrek.

Během laboratoří mě zkoušel. Na látku z listopadu, možná října. Neuměla jsem samozřejmě ani slovo. Řekl, že z nás dvou je očividně on jedinej, koho ta čtyřka mrzí. Na to jsem neurčitě zakroutila hlavou a on mě poslal za ostatníma.
Po hodině s ním měla jít kamarádka do kabinetu, ještě neviděla svou pololetku. Přesvědčila mě, abych šla s ní, že sama tam nepůjde. Využila jsem situace a když s polu ti dva dobrali její známku, mrska jsem mu studentským průkazem s omluvenou na stůl a řekla: "Mě mrzí víc věcí. Prosím a na shledanou." a zmizela jsem z kabinetu.

Přímo do ouška (středa)
Dopisovali jsme se spolužáky testy do fyziky a nějak se seběhlo, že jsme šli na oběd už v 11. A hned ve vstupu do jídelny jsme potkali našeho drahého třídního, ale nijak jsme si nevšímali my jeho ani on nás.
Když jsem stála u pultíku a čekala, až mi paní kuchařka nachystá a podá talíř s jídlem, ozvalo se mi u pravého ucha: "Co měla včera znamenat ta poznámka?" Ten chlípňák se ke mě zezadu naklonil a normálně mi polohlasem mluvil do ucha! Neotočila jsem se a říkám: "Prosím vás, přestaňte mi tady šeptat do ouška, jo? Buďte od tý dobroty." Pak se ztratil.

Je to můj osobní sport, dělat si z něho legraci. Takže pokud bych byla profesoionální sportovec, byla bych zřejmě na vrcholu své kariéry (a to mě s ním čekají ještě tři pololetky! :D).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kathie Jones Kathie Jones | Web | 28. ledna 2014 v 20:32 | Reagovat

Takhle nějak se asi baví můj chlap se studentkama :-) Bohužel už mu přišlo i několik nabídek k nezávaznému sexu a co udělá ten můj pitomec - ještě se tím pochlubí! :-! Chlapi jsou trubci :-?

2 Odetta Odetta | Web | 28. ledna 2014 v 21:28 | Reagovat

To víš, chlapa potěší, že se pořád líbí (nebo spíš jde děvčatům jen o známky..) ;-) Musím s tebou souhlasit, ale pro našeho třídního to je pořád slabej výraz. Ale to by bylo na dýl ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama