Šestá

26. února 2014 v 19:05 | Odetta |  Správný čas
Draco stál ve vstupní hale a mezi příchozími hosty hledal svou taneční partnerku.
"Draco!" volal na něj dívčí hlas. Zmateně se rozhlížel, ale Charlie stále neviděl. "Co s tebou je?" kroutila hlavou Charlie, když se k Dracovi prodrala skrz tlačenici přicházejících.
Draco si ji překvapeně prohlížel. Červánkové šaty odhalovaly ramena a přes útlý pas a štíhlé boky splývaly až k zemi. Při každém pohybu dokonale kopírovaly její postavu.
Eleganci šatů podtrhoval cop zapletený z dlouhých hnědých vlasů. Draco nasucho polkl.



"Opravdu bys měla nosit podpatky častěji. Aspoň ses už přiblížila výšce, kdy si můžeme popovídat přímo z očí do očí," vtipkoval Draco. Když viděl, jak se Charlie zamračila, omluvil se. "Promiň, to je můj zvrhlej humor. Sluší ti to, jsi nádherná."
"Myslím," naklonila se k němu a zašeptala, "že ti tady všichni pánové můžou závidět." Překvapeně zamrkala, když se naklonil on k jejímu uchu a šeptem odpověděl: "Taky si myslím."

Zahajovací tanec dopadl bravurně, oba odcházeli z pódia se spokojeným úsměvem. Draco se pak omluvil a šel přivítat další hosty. Občas pohledem vyhledal Charlie. Během odpoledne se pozdravila snad se všemi hosty a s většinou z nich prohodila pár vět. Lehký úsměv na jejích rtech naznačoval, že se baví. Draco byl téměř spokojen.

Když se začalo stmívat, starší účastníci se loučili a odcházeli a v zahradě zbylo několik mladých párů, vesměs Dracovi dobří známí a kamarádi.
Kapela začala hrát pomalé písně. Páry zaplnily taneční parket a pluly v rytmu pomalých tónů.

"Charlie?" Jmenovaná se otočila k Dracovi a rty zvlnila v lehkém úsměvu. "Není to tvou povinností, ale přesto bych byl velmi rád, kdybys neodmítla a šla se mnou tančit." Charlie dlouho neváhala a přijala.

Od té chvíle, co přišla do Dracovy ordinace, ji přestal ignorovat a choval se k ní přátelsky a mile. Dnes byl galantní, pozorný a samozřejmě i jeho vzhled byl úchvatný. Uznala, že je opravdu dobrým společníkem. Pak se zarazila. Bylo by možné, aby se tolik změnil? A aby… aby ji měl rád? Charlie si uvědomila, že jí to přestává být lhostejné. Zděsila se nad tím, že se při té myšlence nezděsila.


Když dohrály poslední tóny písničky a kapela ohlásila pauzu, tanečníci se separovali. Pánové zamířili k baru a dámy ke stolu s dezerty. Hovor se dal do plného proudu.

"…a co ty, Charlie? Jak sis to užila?" ptala se jedna z dívek, které zahajovaly Slavnost tancem.
"Jo, bylo to skvělý."
"Měla jsi štěstí, že jsi ten tanec už dřív tančila. Nejspíš by bylo těžké se to naučit za jedno odpoledne," konstatovala Cassandra, štíhlá vysoká a sebevědomá blondýna, které Charlie nesahala ani po kotníky. Zdála se však milá.
"Draco říkal, že jsi na zkoušky nemohla chodit. Neměla jsi čas?" ptala se Amy.
"Myslela jsem, že jsem jen záskok," Charlie se nechápavě rozhlédla po ostatních.
"Neblbni, Draco s tebou počítal od první zkoušky na konci června," ujistila ji Cassandra.
"Nejspíš jsme si s Dracem špatně rozuměli," usmála se. V duchu však přemítala, jak se do této situace dostala. Bude se muset Draca zeptat.

oOoOoOoOoOo

Draco se loučil s posledními opozdilci, kteří odcházeli před půlnocí. Charlie na něj čekala na terase u kamenného zábradlí. Tentokrát sledovala temné nebe poseté tisíci hvězd.


Slyšela jeho kroky, které byly s každým metrem hlasitější. Pak se zastavily kousek od ní a Draco promluvil do ticha: "Je to krása, viď? Často, když někde cestuji, tak si říkám, že nikde není noční obloha tak pěkná, jako doma."
"Než půjdu," nereagovala na jeho sdělení, "chtěla jsem se tě na něco zeptat."
"Kam bys takhle pozdě chodila?" podivil se. "Pokoj ve druhém patře ti je stále k dispozici." Přešel vedle ní. "Taky ti chci něco říct. Začni." Charlie se k němu otočila a značně ji znepokojila blízkost, ve které se vůči Dracovi ocitla.
"Jak to bylo s tím tancem? Amy s Cassandrou říkaly, že jsi se mnou počítal celou dobu."
Draco se jí podíval se do očí, jejichž ledový pohled ho mrazil na zádech . "Je to pravda. Lhal jsem ti," přiznal. "Bylo to sobecké, ale věděl jsem, že bys nesouhlasila."
"Zmetku," sykla. "Ty se nikdy nezměníš." Pak se otočila a utekla do domu.

oOoOoOoOo

Ráno se probudila časně, slunce teprve vycházelo. Protáhla se a ruka ji sjela po hladkém saténu. Počkat! Saténu?! Takové povlečení neměla! Vyplašeně se rozhlédla po pokoji a okamžitě ji došlo, že je stále v Malfoy Manor.

Vylezla z postele a začala po pokoji sbírat svoje věci. Oblečení ve kterém včera přišla, bylo přehozeno přes židli. Chvatně se oblékla do úzkých modrých riflí a přes hlavu si přetáhla černé tílko. Všechny věci ze stolku shrnula do kabelky a rozhlédla se po pokoji. Nic tu nezbylo. Pouze na posteli nechala ležet červánkové šaty.

Opatrně vyšla na chodbu. Netušila, za kterými dveřmi je Dracův pokoj a nechtěla jej vzbudit. Tiše sešla schodiště a radovala se, že ji nikdo nepřistihl při ranním útěku, dokud se halou nerozlehlo tiché "slečno?". Charlie se poplašeně otočila a spatřila ještě vyplašenější skřítku. "Dory se omlouvá, slečno. Už odcházíte?" nervózně přešlapovala.
"To je v pořádku, Dory," šeptala Charlie a mířila ke dveřím.
"Slečna nezůstane na snídani? A proč slečna šeptá?"
"Nechci probudit Draca," odpověděla na obě otázky a nervózně těkala pohledem od skřítky ke schodišti, na kterém se mohl každou chvíli pán domu objevit.
"Pana Malfoye volali do nemocnice, není doma. A slečna by Dory udělala velkou radost, kdyby zůstala na snídani, když už se sní Dory chystala." Skřítka významně pokývala hlavou.
"Tak dobře," souhlasila Charlie neochotně a doufala, že se příliš nezdrží.

oOoOoOoOo

"Dory!" zavolal, jakmile se za ním zavřely dveře. Skřítka se s tichým lupnutím objevila.
"Co si pán přeje?" ptalo se stvoření pisklavým hláskem.
"Kdy slečna Wilkinsonová odešla? Udělalas, co jsem ti řekl?"
"Ano, pane," skřítka důležitě pokývala hlavou. "Slečna vstala brzy a Dory jí zastavila tady v hale. Slečna se bála, že pána vzbudí, ale Dory řekla, že pána volali do nemocnice. Pak slečna souhlasila, že zůstane na snídani."
"Dobře, Dory, děkuji. Můžeš jít," propustil ji. Skřítka se uklonila a zmizela.


Draco zmateně zavrtěl hlavou. Buď má Charlie nevyrovnanou osobnost nebo mu něco uniká. Jediné, co ho napadlo, bylo to, že by se mohl stavit za madame Wilkinosnovou. Ale bylo mu jasné, že jakmile by se to Charlie dozvěděla, rozčtvrtila by ho. A navíc se nezdálo, že by měla s matkou vřelý vztah. Zřejmě to opravdu nebude riskovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kathie Jones Kathie Jones | Web | 28. února 2014 v 21:49 | Reagovat

Zděsila se, že se nezděsila :-D To nemá chybu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama