Recenze: Žítkovské bohyně

21. února 2014 v 10:14 | Odetta |  Četla jsem
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Host, 2012
456 stran


Kdo přesně byly bohyně ze Žítkové?
Ženy, které při své práci používaly boží moc, modlily se k Bohu, tedy bohovaly. Dnes bychom mohli v této souvislosti hovořit o okultních vědách, ve své době byly ovšem bohyně hojně vyhledáváné, aby řešily (životní) problémy svých zákazníků.

Kniha nejprve hrubě nastiňuje život Dory Idesové. Smrt matky, vyrůstání u tety Surmeny a odchod na internát. Poté se přeneseme o pár let dál do Dořina pátrání po Surmenině osudu. Částečně odhaluje i osudy ostatních bohyň z Kopanic. Doře nejprve získané informace nedávají smysl, ale čím hlouběji pátrá, tím víc fakta vyplouvají na povrch a doplňují mozaiku. Odhalují i pletky s nacisty a spolupráci s komunisty, ale především historii Dořiných předků.
Dora pochází z rodiny, kde tajemství bohování předávají matky dcerám po generace. Podaří se jí tedy vypátrat svoje předky až do sedmnáctého století. Když vidí svoje jméno v rodokmenu bohyň, váhá, jestli tam patří, protože bohovat neumí. I přes svoje pochyby tam má zvláštním způsobem místo.

Příběh Dořina pátrání je prokládán kapitolami retrospektivních vzpomínek. Na první pohled by se mohlo zdát, že vzpomínky příběh ruší, ale tyto střípky poskytují důležité informace, doplňují příběh a dotváří z něho celek.

Poslední kapitola mě zmátla. Musela jsem ji číst dvakrát, než jsem si uvědomila, že se v půli kapitoly mění formy. Návštěvou u místní pamětnice Alžběty Baglárové již není Dora. Kdo to tedy je?

Zmátl mě i výčet bohyň z Dořina rodokmenu. Proto vznikla tato pomůcka:

Kniha ukazuje moravský venkov nedotčený moderní civilizací a tradici, která v naší zemi přežívala po staletí. Samozřejmě to není odborná publikace, ale tradice bohyň jsou popsány příjemnou formou.

Kateřina Tučková už ve svém předchozím románu Vyhnání Gerty Schnirch ukázala, že umí psát. V Bohyních často používá krátké věty a čtenáře strhává (téměř) kouzelným příbehem. Kniha se bude líbit tomu, koho zajímají tradice a folkloristika, a také tomu, kdo má rád napínavé příběhy založené na skutečných událostech.

Byl i osud knižní Dory založen na událostech, které se v Žítkové kdysi staly?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Houp Houp | Web | 22. února 2014 v 20:15 | Reagovat

Žitkovské bohyně jsem četla na popud mojí učitelky a byla jsem nadšená! Nikdy bych neřekla, že se do toho tak začtu a musím říct, že v jednu chvíli jsem si taky chtěla udělat stejnou mapu jako ty, protože jsem se v tom pekelně ztrácela. :) Ale knížku mohou všem jen doporučit!
Pokud se nepletu tak by spisovatelka, teda Kateřina Tučková, měla dělat přednášku u nás, tak jsem na to zvědavá. Zvláště když mě zajímá, jestli právě postava Dory a jejího bratra inspirována někým skutečným. :3

2 Odetta Odetta | Web | 22. února 2014 v 23:14 | Reagovat

Měla by žít dcera některé z těch posledních velkých bohyň, a ta dcera by taky měla bohovat, ale prvně se nic nechtěla naučit, tak toho tolik nedokáže ;-) Ale dosud žije, tak nevím.. :-D Spíš mi přišlo, že K. Tučková do Dory obtiskla něco ze svýho pátrání :-) Tak jestli to zjistíš, můžeš na mě pamatovat :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama