Nápad

30. dubna 2014 v 18:15 | Odetta |  Originální tvorba
Nevím, kde se bere.
Často před ním bývá dlouhý nic. Opuštěná poušť. Jen písek a slunce.

A pak přijde. Najednou, bez varování. Nikdo to už nečekal.
Opatrně se vynoří a do tenkých pavučin spřádá nitky svých idejí.
Jako pramen vody nejprve nenápadně zpívá a jemné tóny se rozléhají kolem. Síla tónů graduje do úžasných rozměrů a společně s rozbouřenými vlnamy pokojem zní symfonie.

Vychutnávám si vrchol svého díla.

Matně vnímám, že zvuk tónů je čím dál slabší a nakonec definitivně utichá.
Nevadí. Zůstal tu po něm nápad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kathie Jones Kathie Jones | Web | 1. května 2014 v 11:30 | Reagovat

Moc pěkně napsané :-)

2 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 20. května 2014 v 15:58 | Reagovat

Páni. Je v tom hodně emocí, na to, jak je to krátké!:3

3 Kathie Jones Kathie Jones | Web | 24. června 2014 v 22:12 | Reagovat

Koukám, že jsme na tom časově asi všichni stejně :d

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama