Fotbalová neděle

22. října 2014 v 5:00 | Odetta |  Co život dal
Podle všecho sem chodí jedna osůbka.
Nemám tušení, kdo to je.
Minimálně je to důvod, abych přidala alespoň střípek ze života, když už ne nějaké honosnější dílo. (Jako bych toho byla schopna, že :-P)

Pokud možno pěkné počtení.
Pokud možno, neznámá tváři, ozvi se :-)

https://www.youtube.com/watch?v=Om2gaDnT7N4

Někoho jsem potkala.
A rozhodla jsem se, že všechny minulý lásky hodím za hlavu.

Tak jsem s "někým dobrým", jak jsme ho s kamarádkou začaly jmenovat v přeplněným autobuse, byla v neděli "venku". Na fotbalovým zápase, kterej se hrál u nás v dědině. Někdo dobrej přijel.

Navrhl to sám. A až potom zjistil, jak špatně jedou o víkendu busy. Ptal se, jestli mi nebude vadit, když ho doveze kamarád.
Proč ne? Byla jsem nadšená, že se zase uvidíme! :)

"Ne, vážně tam dojdu sama," odmítla jsem to, že by mě navrali na dědině.
Když jsem došla na křiště, stál s kamarádem, kterýho jsem poznala stejný večer jako jeho, u zábradlí a sledovali hru.
Nejsem si jistá, jestli to můžu tak nazývat. Vesnická třetí liga. Až mi příště bude smutno, půjdu se na to podívat znova. určitě mi to zvedne náladu. A to fotbalu rozumím houby.

První polovinu někdo dobrej se svým kamarádem rozebírali hru.
Marně jsem se snažila otočit téma k něčemu... normálnímu.

Doposud jsem stála přímo naproti střídačce, kde seděl "někdo lukrativní" -To je ten tady pořád dokola omývanej kocour, kterýho jsem ták šíleně chtěla.. Nevím, jestli mě poznal. -Byla jsem tam jako pěst na oko. V červeným kabátečku a legínách s kvítkama. Oproti sportovně oděným manželkám místních kopálistů bylo znát, že jaksi... nezapadám.

Někdo lukratnivní nastoupil na druhou polovinu hry na hřiště za domácí tým.
Podívali jsme se na sebe.
Nejspíš si to namlouvám, ale... Díval se na mě tak nějak... dlouho. Upřeně.

Možná ho překvapilo, vedle koho stojím a že se s něma bavím.
Možná si to všechno jen namlouvám a nechcu se ho pustit.

S někým dobrým to moc dobrý nebylo. Viděli jsme se. Ale to platí jen doslova.
Moc jsme si nepokecali, příště s borcem na fotbal nejdu!

Zpátky do dědiny jsem se svezla a někdo dobrej a jeho kámoš jeli dál, k jejich domovu. Kámoš mi nabízel, že mám odpoledne přijet do Města (kde právě oba bydlí) na fotbal. Někdo dobrej je "zraněnej", takže se přijde jen podívat, mohla bych mu dělat společnost.
Asi jsem to odmítla trochu příkřeji, než jsem chtěla.
Ale další fotbal bych už dneska nezvládla.
Byla šílená zima.
A já bych si radši povídala o něčem jiným, než o tom, jak je manšaft ubohej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kathie Jones Kathie Jones | Web | 22. října 2014 v 12:38 | Reagovat

Jestli ona ta jediná osůbka, co sem stále leze, nebudu nakonec já :-D Tak se preventivně ozývám a hlásím ;-) ...a děkuji za každý střípek ze života, který sem přibyde. Je to fajn :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama