Markus Heitz: Děti Jidášovy

9. listopadu 2014 v 14:31 | Odetta |  Četla jsem
Děti Jidášovy
Autor: Markus Heitz
Žánr: horor/thriller
Série: Jidáš 1
Počet stran: 384
Fantom Print, 2014





Anotace:
Být mladá, krásná, zdravá - a to na věky! Co zní mnohým jako sen, stalo se už pro Siu dávno prokletím. Touží jen po jednom: usnout a nikdy se nemuset znovu probudit. Ale to nesmí. Příliš velká je vina, kterou vložila na svá bedra, příliš velká je zodpovědnost, kterou má vůči lidstvu. A ještě něco jiného ji pronásleduje: vzpomínka na jednu zvláštní dívku. Aby Sia otupila svou bolest, zaznamenává za dlouhých, osamělých nocí Skyllin příběh. Ten začíná v roce 1670 a je nerozlučně spjatý s temnými pletichami Dětí Jidášových, mocného spolku vědců - a úpírů!

Pan Heitz je známý a oblíbený autor fantastické literatury jak v domácím Německu, tak v jiných evropských zemích, včetně Česka. Neodradila mě děsivá obálka a rozhodně nelituji, že jsem tuhle knihu četla!

Už od prvního odstavce jsem věděla, že jsem se trefila.
Znám melodii života.
Není to ptačí cvrlikání, šumění větru v korunách ani dětský smích. Je mnohem méně kýčovitá.
Melodie života je velmi monotónní, elektronická. Zřídkakdy se mění, a když přece, většinou to nevěstí nic dobrého.
Znám každičký její tón, a přece mě vždycky zaskočí, jak rozdílně může znít u mužů, žen a dětí. Za minutu se ten tón rozezvučí padesátkrát až osmdesátkrát, prostý metronom udržuje takt tu více, tu méně dobře.
Stává se, že se do melodie vmísí jiné nástroje. Také ony znějí střízlivě a věcně, stále stejně. Jen člověk určuje, v jakým rytmu hrají, jakým způsobem tvoří chór. A přece je může ovlivnit jen velmi vzácně.
Poslouchám tu melodii moc ráda, protože znamená život.

Knihou se proplétají dva příběhy - Siin a Skyllin.
První, z něhož je ukázka, je vyprávěn ich-formou a je z přítomnosti. Ve druhém nás Sia seznamuje se Skyllou a jejím životem (vlastně Skyllin příběh zapisuje na listy papírů). -Tudíž se v knize objevují dvě roviny příběhu, z nichž je jedna retropektivní.

Mezi klady bych řadila dobrý sloh a čtivost, mezi zápory tloušťku listů. Na první dotek jsem si všimla, že jsou netypicky silné. Kniha je tedy objemnější a zdá se mít víc stránek, než ve skutečnosti má (což by někoho mohlo odradit), a budí dojem, že máte mezi prsty více listů, během čtení jsem neustále mnula prsty. Usmívající se

Závěrem bych chtěla potencionální čtenáře varovat, že příběh je místy drsnější. Po tom, co se mi o výjevech z knihy jednou zdálo, jsem už nikdy nečetla před spaním. Smějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kathie Jones Kathie Jones | 15. listopadu 2014 v 23:40 | Reagovat

To zní zajímavě. Je to dobrý jako námět k vánocům, nebo mám počkat, až bude kompletní celá trilogie? :-D

2 Odetta Odetta | 16. listopadu 2014 v 17:51 | Reagovat

[1]: Katy, po tom, co jsem dočetla, nemohla jsem se pokračování dočkat. Ale nikde na netu jsem nenašla, kdy by měl další díl vyjít :-( No, ještě se na to mrkni. Mě se to sice dost líbilo, ale nechtěla bych, aby sis kvůli mě pořídila nějakou sračku ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama